|
|
Příčiny existence francouzské Cizinecké legie v současnosti
Dolejší, Daniel ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Kučera, Tomáš (oponent)
Daniel Dolejší Příčiny existence francouzské Cizinecké legie v současnosti 2015 Abstrakt Tématem práce je francouzská Cizinecká legie, jejíž existence je zkoumána z hlediska národních zájmů a strategické kultury Francie. Autor k tématu přistupuje tak, že na základě předem definovaných národních zájmů a strategické kultury ve vybraných časových periodách hodnotí, zda jednotky Cizinecké legie pomáhaly naplňovat francouzské národní zájmy a jestli jejich činnost byla v souladu se strategickou kulturou Francie. Hlavním závěrem práce je potvrzení hypotézy, že Cizinecká legie nebyla zrušena z toho důvodu, že v každé době plnila důležitou roli při dosahování tehdy aktuálních národních zájmů Francie. Na druhé straně se zcela nepotvrdila hypotéza, že strategická kultura vždy působila jako podpůrný prvek, který pozici Legie v rámci francouzských ozbrojených složek stabilizoval a upevňoval. Především v meziválečném období tomu bylo spíše naopak. Autor také dospěl k závěru, že pozice Legie je v současné době nenahraditelná vzhledem k nízkému počtu jednotek států EU vycvičených pro boj v zahraničí. Roli legionářů vidí především v řešení regionálních konfliktů pod mandátem OSN či v rámci NATO.
|
|
|
Vývoj koceptu vzájemného zaručeného zničení v komparaci před a po pádu železné opony
Lovecký, Tomáš ; Bříza, Vlastislav (vedoucí práce) ; Smetana, Michal (oponent)
Předmětem této práce je analýza stavu konceptu vzájemného zaručeného zničení ve vztahu mezi Spojenými státy a Ruskou federací. Přestože jde o koncept vytvořený za studené války, jeho relevance dle autora závisí nikoli na politické situaci ve světě, ale na množství a technologické vyspělosti jaderných zbraní dotyčných zemí. Autor předpokládá, že i přes značné redukce v jejich arzenálech vzájemné zaručené zničení stále platí a v dohledné době tomu tak bude i nadále. Po krátkém historickém exkurzu, v němž je nastíněn sled událostí, jež k vytvoření vzájemného zaručeného zničení přispěly, následuje kapitola věnovaná zmíněné relevanci MAD. Teoretickým rámcem práce je charakteristika konceptu postavená na třech premisách: mohutnosti jaderného arzenálu, zranitelnosti vůči odvetnému úderu a schopnosti odvetný úder vykonat po absorpci prvního útoku. Analýza zmíněných premis je vedena v duchu kvalitativního výzkumu. V případě prvních dvou autor čerpá z odborné literatury a dat zveřejněných v rámci odzbrojovacích smluv, v případě třetí, kterážto je stěžejní částí této práce, je představeno několik modelů simulujících různé druhy jaderných útoků mezi oběma zeměmi. Informace získané na základě analýzy zmíněných premis pak poskytnou důkazy k potvrzení, respektive vyvrácení, autorovy hypotézy. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Příčiny existence francouzské Cizinecké legie v současnosti
Dolejší, Daniel ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Kučera, Tomáš (oponent)
Daniel Dolejší Příčiny existence francouzské Cizinecké legie v současnosti 2015 Abstrakt Tématem práce je francouzská Cizinecká legie, jejíž existence je zkoumána z hlediska národních zájmů a strategické kultury Francie. Autor k tématu přistupuje tak, že na základě předem definovaných národních zájmů a strategické kultury ve vybraných časových periodách hodnotí, zda jednotky Cizinecké legie pomáhaly naplňovat francouzské národní zájmy a jestli jejich činnost byla v souladu se strategickou kulturou Francie. Hlavním závěrem práce je potvrzení hypotézy, že Cizinecká legie nebyla zrušena z toho důvodu, že v každé době plnila důležitou roli při dosahování tehdy aktuálních národních zájmů Francie. Na druhé straně se zcela nepotvrdila hypotéza, že strategická kultura vždy působila jako podpůrný prvek, který pozici Legie v rámci francouzských ozbrojených složek stabilizoval a upevňoval. Především v meziválečném období tomu bylo spíše naopak. Autor také dospěl k závěru, že pozice Legie je v současné době nenahraditelná vzhledem k nízkému počtu jednotek států EU vycvičených pro boj v zahraničí. Roli legionářů vidí především v řešení regionálních konfliktů pod mandátem OSN či v rámci NATO.
|
|
|
Změna kurzu ruské zahraniční politiky v 1. dekádě 21. století
Valentová, Emilie ; Druláková, Radka (vedoucí práce) ; Kratochvíl, Petr (oponent)
Diplomová práce si klade za cíl identifikovat změnu kurzu ruské zahraniční politiky v 1. dekádě 21. století s pomocí reflexe trojice strategických dokumentů Ruské federace dvou prezidentských administrativ; dekretů Vladimira Putina -- Koncepce národní bezpečnosti RF z ledna 2000, Vojenské doktríny RF z dubna 2000 a Koncepce zahraniční politiky RF z června 2000 -- v porovnání s dekrety Dmitrije Medveděva -- Koncepcí zahraniční politiky RF z července 2008, Strategií národní bezpečnosti RF do roku 2020 z května 2009 a Vojenskou doktrínou RF z února 2010, a to na čtyřech hladinách zkoumání - hladině mezinárodního systému, hladině státu, hladině domácích vlivů a hladině jednotlivce. Z výsledků diskurzivní analýzy vyplývá, že mezi lety 2000 a 2010 se Rusko posouvá ke zdůrazňování problematiky mezinárodního práva a multilaterální spolupráce, odklání se od konfrontačního diskurzu a preferuje multivektorové směřování své zahraniční politiky, zejména posiluje asijský směr. Rusko je také diskurzivně sebevědomější a ambicióznější. V 2. dekádě 21. století očekáváme aktivnější roli Ruska ve světě i v utváření nových strategických partnerství.
|
host ::
RSS.